15. ROZHOVOR s Mgr. Markem Šlapalem - náměstkem hejtmana Jihomoravského kraje

Sl_0004
  • Pane náměstku, prozraďte nám něco o sobě?

Je mi 40 let, jsem ženatý a mám dceru Veroniku, která se prvním rokem učí číst, psát a počítat. S ohledem na množství společenských a pracovních aktivit jsou moje koníčky spíše introvertní. Pěstební pokusy na zahrádce, kytara a výlety do přírody.

  • Co plánuje Jihomoravský kraj v roce 2016 v sociální oblasti?

Opozice a média nám na konci loňského roku vyčetly, že rozpočet je populistický s ohledem na blížící se krajské volby. Je to nesmysl, protože v roce 2016 pokračujeme v trendu z předchozích let. Sedmým rokem zlepšujeme kvalitu života pro lidi s demencí prostřednictvím projektu Gerontologická a organizační supervize, pokračujeme v rozumné transformaci ústavní péče, rozvíjíme projekty v oblasti paliativní péče, podporujeme rodinné aktivity na úrovni neziskovek i obcí. Nejdůležitější je podpora poskytovatelů sociálních služeb. Letos jsme pro neziskovky v této oblasti nad rámec obvyklých dotací vyčlenili 25 milionů na investice, které povedou ke snížení nákladovosti služeb. Chceme jim totiž pomáhat nejen provozně, ale především jim aktivně pomáhat provozní náklady snižovat. Všechny finanční prostředky přitom rozdělujeme maximálně spravedlivě a respektujeme veškerou evropskou legislativu.

  • Modrá beruška sdružuje rodiče - osoby pečující o osobu blízkou, co konkrétně pro osoby pečující chystáte?

Novinkou je dotační program na podporu pečujících osob. V minulosti jsme poskytovali dotace individuálně, od letošního roku jsme se rozhodli pro systémovou podporu a vyčlenili na ni milion korun. Žádosti je možné podávat do konce února.

  • Co považujete za největší problém do budoucna?

Za největší problém považuji nutnost připravit se na stárnutí populace. Hejtman Michal Hašek uvažuje o vytvoření fondu budoucnosti. Osobně si myslím, že stárnutí populace přinese více problémů než v médiích často zmiňovaná hrozba sucha. Ale na obojí se musíme investičně připravovat.

  • Co byste vzkázal například rodičům, kteří vychovávají dítě s poruchou autistického spektra?

Nejsem tu od toho, abych dával osobní rady. U každého je to jiné. Osobně si myslím, že jako společenským tvorům se nám uleví, když starosti i radosti sdílíme. Takže bych doporučil, aby se rodiče dávali dohromady, komunikovali s odborníky a prostřednictvím spolků prosazovali svoje požadavky.

Děkujeme za rozhovor.

Eva Honková | 23. 01. 2016

zpět na kategorii Rozhovory

Diskuze