Bdělý: Proč mají děti s autismem problémy se spánkem - Část 1. - Úvod

Screenhunter_03_oct._27_13.50

Bramli se s podezřením koukala na dospělé lidi pohybující se po jejím pokoji a posílala jim rozmrzelé pohledy. Byl teplý červnový večer okolo 7:30, slunce v jejím domácím městě Morgan Hill v Californii zrovna zapadalo. Pětiletá Bramli s kudrnatými hnědými vlásky byla oblečená v růžovo-zeleném pyžamku pokrytá od hlavy až k patě více jak 20 senzory. Hlavu ji korunovala malá černá spandexová čapka posetá elektrodami, ze kterých vedly černé dráty, které jí ve svazcích padaly přes záda.

Dívka se chystala podstoupit sledování, které jí mělo během spánku sledovat mozkové vlny, pohyby očí, srdeční a svalovou aktivitu a dýchání. Ale Bramli, neverbální autistka, je velmi energická divoška se zálibou v trampolínách a jen tak neposedí. Už jen umístění sledovacího zařízení nebylo nic jednoduchého.

Bramli se zavrněla, zakňučela, zasténala a zavzlykala a dva vědci Stanfordské univerzity jí při nastavování techniky něžně uklidňovali. A tak musela její matka, Haley Bennet, zaujmout její pozornost odměnami, které jsou za normálních podmínek po večeři zakázané: lízátky, sodou či hrami na Nintendu či na iPadu.

Nakonec se dívka uklidnila. Trucuje ve své posteli a kouká na hudební videa na YouTube. „Nikdo z nás nerad bezdůvodně ztěžuje svým dětem život,“ říká paní Bennettová. „Ale zároveň když se každý den koukáte na ten život beze spánku, nakonec to za to stojí.„

Manželům Bennettovým to za to stojí, pokud by to mohlo přinést trochu klidu jejich nocím. Mají 4 děti včetně Bramli a sedmiletého Rykera, který má také autismus. Každou noc si to vezme hodiny, než ti dva usnou. Bramli, například často uteče z postele a vyleze na svoji skříň a její rodiče ji musí vracet do peřin ještě třeba sedmkrát, osmkrát než se jí konečně podaří usnout, což bývá mezi 22:30 a půlnocí.

Poruchy spánku postihují nejméně polovinu dětí s autismem a taková to noční dramata jsou v domácnostech, jako jsou Bennetovi na denním pořádku. „Pro rodinu je to velice, velice škodlivé,“ říká Ruth O’Hara, profesorka psychiatrie a behaviorálních věd na Stanfordské Universitě v Kalifornii.

Posouzení ponocování Bramlie je součástí studia, které O’Hara vede, aby pochopila, proč tolik těchto dětí má takové problémy se spánkem.  Nedostatek spánku není jen nepříjemný, O’Hara zdůrazňuje: výzkum stále častěji rozpoznává, že spánek je rozhodující pro vývoj a zdraví. „Poruchy spánku mají dopad na učení, ovlivňuje náladu a chování,“ říká – domény, které jsou též ovlivněny autismem. Se zkvalitněním spánku mohou být zlepšeny i symptomy v těchto oblastech.

Je nejasné, jak přesně a proč je spánek častěji postižený u lidí s autismem ve srovnání se zbytkem populace, ale už se začínají objevovat první teorie. Jedna teorie obviňuje poruchy v 24hodinových biologických ‚hodinách‘ těla – tzv. cirkadiánní rytmus – snad kvůli dysregulaci hormonu melatoninu, který se podílí na regulaci cyklu spánek-probouzení. Nekvalitní odpočinek může mít kořeny v libovolném množství různých příčin. Některé z nich: vedlejší účinek léků, příliš mnoho stimulace před spaním, nebo ze zdravotní důvody od úzkosti, epilepsie až po neklidné nohy či zažívací potíže. Práce O’Hary naznačuje, že dechové problémy během spaní mohou mít v mnoha případech také svůj podíl.

Tyto první vlaštovky výzkumu zatím nesplynuly do žádné ucelené podoby, která by vysvětlovala proč je spánek pro autisty takový problém, ale některé studie už ukazují na jistá řešení, která by mohla rodinám, jako jsou Bennetovi pomoci.

Maria Kokešová | 27. 10. 2015

zpět na kategorii Zdravotnictví

Diskuze