Temple Grandin

Temple_grandin_01

Mary Temple Grandin je autistka, americká profesorka na státní univerzitě v Coloradu, autorka bestsellerů, aktivistka v oblasti autismu a konzultantka ve věci chování hospodářských zvířat.

Dětství a školní léta

Temple se narodila 29. srpna 1947 v Bostonu ve státě Massachussets Eustacii Cutlerové a Richardu Grandinovi. Autismus jí byl diagnostikován ve dvou letech. Do tří let nepromluvila. Místo toho komunikovala křičením, pípáním a hučením. Její matka, která byla zpočátku lékaři obviňována za stav své dcery, neúnavně hledala cestu k té nejlepší péči a výuce pro Temple. Jedna z forem léčení, kterou jí zařídila, byla rozsáhlá logopedická léčba, která Temple výrazně pomohla s rozvojem řeči. Plně začala mluvit ve věku 4 let.

I přes to že se rodiče vždy snažili pro svou dceru zařídit ty nejlepší možné učitele, po sociální stránce Temple na škole trpěla. Byla spolužáky dobírána pro své jazykové nedokonalosti a tiky a chabé komunikační schopnosti. Občas když šla po chodbě, ostatní studenti na ni pokřikovali „Magnetofon“ díky jejímu monotónnímu stylu řeči a opakování se.

I přes tyto problémy však Temple dosáhla významných akademických úspěchů. Získala bakalářský  titul z psychologie na Franklin Pierce Collage v r. 1970, pak magisterský titul ze zoologie na státní univerzitě v Arizoně v r. 1975 a doktorský titul v oboru zoologie na Illinois v Urbana-Champaign v r. 1989.

Kariéra

I když byla považována ve svých raných školních letech za „divnou“, nakonec našla učitele, který v ní rozpoznal potenciál a všímal si jejích zájmů a schopností.  Později Temple své talenty využila ve své kariéře designéra potřeb při zacházení s hospodářskými zvířaty, kterých je ve světě velmi málo. Temple navrhla zařízení, v nichž je ubytována polovina dobytka chovaného ve Spojených státech. Její ochota spolupracovat také s fast-food řetězci a majiteli jatek je v silné kontroverzi v rámci komunity za práva zvířat. Ve svých knihách („Zvířata v překladu“; „Zvířata nás dělají lidmi“) Grandin tvrdí, že zmírnění úzkosti zvířat je důležitější než maximální prodloužení jejich života a to by mělo být prioritou pro kohokoliv, kdo zvířata má. Poukazuje na vysoký stupeň úzkosti domácích zvířat, které jsou po dlouhou dobu bez lidského kontaktu, což se děje například v návaznosti na opomíjení dobrých životních podmínek zvířat mimo jatka.

V jednom ze svých esejí s názvem „Zvířata nejsou věci“ uvádí, že technicky jsou sice zvířata majetkem naší společnosti, ale zákon jim dává plnohodnotnou etickou ochranu. Porovnává vlastnosti a práva vlastnictví krav ve srovnání s vlastnictvím šroubováků, uvádí, jak obojí může sloužit v mnoha ohledech lidskému prospěchu, ale pokud přijde na způsobování bolesti, je zde mezi vlastnostmi zásadní rozdíl. Člověk může legálně šroubovák rozbít či semlít, ale zvíře legálně mučit nemůže.  

Grandin se stala světově známou po objevení se v r. 1195 v knize „Antropologové na Marsu“. V tu dobu však už byla dost známá v evokativních kruzích autismu. Poprvé veřejně vystoupila a mluvila o autismu v polovině 80. let na výzvu Ruth. C. Sullivanové, jednou ze zakladatelek Autistické americké společnosti (AAS). Sillivanová píše:

„Poprvé jsem se s Temple setkala v polovině 80. let na každoroční konferenci (AAS). Na okraji skupiny stála vysoká mladá žena očividně zaujatá probíhající diskuzí. Vypadala nesměle a příjemně, ale většinu času jen poslouchala. Zjistila jsem, že se jmenuje Temple Grandin. Ještě ten týden jsem si uvědomila, že je autistkou. Sblížila jsem se s ní a zeptala jsem se, jestli by byla ochotná příští rok na konferenci promluvit. Souhlasila. V příštím roce tedy Temple poprvé přednášela publiku. Lidé tleskali ve stoje a to dlouho. Nemohli se jí nabažit. Poprvé před námi stál někdo, kdo nám mohl ze své osobní zkušenosti říct, jaké to je být extrémně citlivý na zvuk („je to jako by mě někdo přivázal ke kolejím a vlak se zrovna přibližoval“). Dostávala mnoho otázek: „Proč se můj syn tak často točí?“ „Proč si rukama zakrývá uši?“ „Proč se na mě nedívá?“ Mluvila ze své vlastní zkušenosti a její pohled na tyto problémy byl působivý. Mnoho slz bylo prolito na více než jednom jejím výstupu. Temple se tak velmi rychle stala vyhledávaným řečníkem autistické komunity.“

Stala se prominentním autorem a řečníkem na téma autismu, protože dle jejích slov: „Četla jsem o problematice dost, abych si uvědomila, že je stále příliš mnoho rodičů a ano, i odborníků, kteří věří, že ‚jednou autista, vždycky autista‘. Tento názor je důvodem smutných životů mnoha dětí, které byly v mladém věku, jako já, diagnostikovány s autismem. Pro tyto lidi je nepochopitelné, že charakteristika autismu se může měnit a lze být pod kontrolou. Každopádně si myslím, že já jsem živoucí důkaz toho, že může.“ (z knihy „Emergence: Labeled Autistic“ od Temple Grandin). 

Temple zaujala silnou pozici v autismu a ve vzdělávání autistických dětí. Prosazuje tzv. brzkou intervenci u dětí, včetně školení učitelů, aby se dokázali vypořádat s různými konkrétními fixacemi dítěte. Je specialistka na „neurodiversitu“. Grandin také jasně vyjádřila svůj názor, že v případě léku na poruchu autistického spektra, by jej nepodpořila.

Tvrdí, že její příspěvky do oblasti dobrých životních podmínek zvířat, by nebylo možné bez jejích poznatků a citlivosti, které jsou důsledkem jejího autismu.

Jako vysoce fungující autistický člověk mohla nechat Temple svět nahlédnout do své neobvyklé životní situace s nezvyklou hloubkou. Například popsala svou hypercitlivost na zvuky a jiné smyslové podněty, což může socializaci dělat komplikovanou. Temple má svou silnou stránku ve vizualizaci spíš než ve verbálním projevu. Je také citlivá na detaily a změny v prostředí, což využila ve své kariéře a snadněji tak dokázala nahlédnout do mysli dobytka a domácích zvířat.

V současnosti Temple působí jako profesorka zvířecích věd na státní univerzitě v Coloradu. Také jezdí po světě se svými přednáškami jak o autismu, tak o chování k dobytku. Na každé autistické konferenci Future horizins (Budoucí horizonty) diváci hodnotí její přednášky 10+. Jak už bylo řečeno, poprvé o autismu promluvila v 80. letech na žádost Autistické americké společnosti.  V r. 2009 byla jmenována členem Americké společnosti zemědělských a biologických inženýrů, obdržela několik čestných titulů a vystupovala v řadě televizních a rozhlasových programů.

Osobní život

Grandin přiznala svůj nedostatek emocionálního cítění včetně smyslového zastoupení mezilidských vztahů. Je svobodná a bezdětná.

Ve svých knihách, zejména v „Myšlení v obrazech“, Grandin vysvětluje, jak autismus tvaruje její život. Nosí jemné a pohodlné oblečení k vyvážení svých smyslových dysfunkcí a za každou cenu se vyhýbá smyslovému přetížení. Jako teenager vytvořila mačkací stroj na základě nádob používaných k uklidňování dobytka při očkování. Zjistila, že stavba má významný léčebný přínos – pomáhá jí zvládat její úzkost.

Má ráda jízdu na koni, sci-fi, filmy nebo biochemii.

Temple Grandin, Ph.D., je nyní jednou z nejvíce uznávaných a nejznámějších dospělých autistů na světě a její práce inspiruje miliony.

„Temple je moje hrdinka. V tomto století je tou nejdůležitější osobou ve věci pokroku našeho chápání autismu.“ - Dr. Tony Attwood,světově známý expert v poruše autistického spektra

„Příroda je krutá, my ale být nemusíme.“ - Temple Grandin

Publikace:

  • Emergence: Labeled Autistic (Vznik: Značený autista) – 1986/1991 – ve spolupráci s Margaret M. Scariano 
  • The Learning Style of People with Autism: An Autobiography (Vyučovací styl lidí s autismem: Biografie) - 1995
  • Thinking in Pictures: My Life with Autism (Myšlení v obrazech: Můj život s autismem) – 1996
  • Developing Talents: Careers for Individuals with Asperger Syndrome and High-Functioning Autism (Rozvíjení talentů: Kariéry pro jednotlivce s Aspergerovým syndromem a vysoce funkčním autismem) – 2004
  • Animals in Translation: Using the Mysteries of Autism to Decode Behaviour (Zvířata v překladu: Využití záhad autismu pro porozumění chování zvířat) – 2005 – ve spolupráci s Catherine Johnsonovou
  • The Unwritten Rules of Social Relationships: Decoding Social Mysteries Through the Unique Perspectives of Autism (Nepsaná pravidla mezilidských vztahů: Porozumění společenských záhad s pomocí unikátní autistické perspektivy) – 2005 – ve spolupráci se Seanem Barronem
  • Livestock handling and transport (Manipulace a transport hospodářských zvířat) - 2007
  • The Way I See It: A Personal Look At Autism And Asperger's (Jak to vidím já: Z pohledu autisty a asperga) – 2008
  • Animals Make Us Human: Creating the Best life for Animals (Zvířata nás dělají lidmi: Nejlepší život pro zvířata) – 2009 – ve spolupráci s Vatherine Johnsonovou
  • Improving animal welfare: a practical approach (Zlepšení životních podmínek zvířat: Praktický přístup) - 2010
  • The Autistic Brain: Thinking Across the Spectrum (Mozek autisty: Myšlení napříč spektrem) – 2013 – ve spolupráci s Richardem Panekem
  • Genetics and the Behavior of Domestic Animals (Genetika a chování domácích zvířat) – 2013 – ve spolupráci s Markem Deesingem
Maria Kokešová | 31. 03. 2015


zpět na kategorii Známé osobnosti s autismem

Diskuze