9. ROZHOVOR s Mgr. Andreou Dittrichovou nejen o logopedii

P1060787_perfectphoto.cz_2014-01-04_12-44-43
  1. V současné době pracuješ nejen jako učitelka v soukromé školce, ale věnuješ se také logopedii. Liší se nějak přístup k dítěti s PAS a dítěti s běžnou vadou řeči?

Přístup se nijak zvlášť neliší, se všemi dětmi si nejprve musím vybudovat nějaký vztah, tak aby na logopedii chodily rády a nebály se. Je fakt, že u dětí s PAS není logopedie a nácvik komunikačních dovedností stereotypní. Na každé dítě je třeba se jinak připravit a nachystat. Člověk musí přemýšlet, co je pro které dítě motivační, na jaké úrovní se nachází a jaký komunikační systém použít. Někdo moc hezky reaguje na systém VOKS někomu zase více vyhovuje znak do řeči než obrázky. S dětmi s PAS neřeším stále dokola sykavky či vibranty, ale logopedie je o moc pestřejší.

  1. Kde je podle Tebe hranice, kdy by dítě mělo začít navštěvovat logopedii. Existuje doporučený věk?

Dle mého názoru nelze jednoznačně říci, že v případě řečové vady mají rodiče navštívit logopeda ve 4 nebo v 5 letech. Myslím si, že pokud si rodiče nejsou jisti, že není z hlediska řečového vývoje s jejich dítětem něco v pořádku, nic nezkazí tím, když logopeda navštíví a problém s ním zkonzultují. Ten je podle situace buď ujistí, že vývoj řeči probíhá v normě a nebo je přijme do své péči či doporučí k dalším vyšetřením. Rozhodně bych ale návštěvu logopeda neodkládala, je jasné, že čím dříve se začne problém řešit, tím větší šanci máme dítěti pomoci s jeho problémem.

  1. Byla jsi někdy v situaci, kdy si musela sdělit rodičům, že vývoj řeči jejich potomka je již ukončen a dítě zkrátka nikdy mluvit nebude?

Jsem moc ráda, že jsem se v této situaci zatím nikdy neocitla. Prozatím se všechny děti postupně rozmluvily nebo se rozmlouvají. U některých to jde rychle u některých je to běh na dlouhou trať a tak používají jiné metody, aby byly schopny vyjádřit svoje potřeby a dorozuměly se tak s běžnou populací. Jak jsem již zmiňovala může to být např. výměnný obrázkový komunikační systém VOKS nebo znak do řeči.

  1. Jaké máš plány do budoucna?

Já do budoucna moc neplánuji. Mám takovou zkušenost, že když dělám větší plány, jsou potom věci stejně jinak než byly naplánovány a já jsem z toho zklamaná. Chtěla bych dál pracovat ve školce, jsem tam moc spokojená a i když je to často práce náročná, úsměvy dětí a jich pokroky mě nabíjí.

  1. Mnohé z nás občas děti vyčerpávají, ale z Tebe čiší obrovská energie. Jak to děláš?

I já se často cítím vyčerpaná, ale snažím se dobíjet pokroky dětí stejně tak jako úsměvy jejich rodičů, kteří jsou na ně pyšní, když postupně přidávají nová a nová slova a začnou například tvořit věty. Navštěvuji různá školení a kurzy, díky nimž mám nové nápady a které mě nutí stále vymýšlet nové a nové pomůcky a techniky, které se snažím realizovat v rámci rozvoje komunikačních dovedností u těchto dětí.

Děkujeme za rozhovor.

Eva Honková | 04. 01. 2014

zpět na kategorii Rozhovory

Diskuze