3. ROZHOVOR s Mgr. Radkou Pešlovou - vedoucí poradny NRZP ČR, regionální pracoviště pro Jihomoravský kraj

258742_537584832934540_421358991_o
  • 1.Po reformě sociálního systému někteří rodiče dětí s PAS přišli dokonce i o původní I. stupeň příspěvku na péči. Znám konkrétní případ chlapce s Aspergerovým syndromem. Jak postupovat proti tomuto nespravedlivému posouzení?

Příspěvek na péči se v minulosti posuzoval podle 36 úkonů soběstačnosti a péče o vlastní osobu. Nově je od roku 2012 posuzován podle životních potřeb. Ty z části vstřebaly právě oněch 36 úkonů a zároveň podle výkladu MPSV měly zohlednit mezinárodní kritéria. Bohužel praxe dopadla velmi tvrdě a životní potřeby lze vykládat dvojím způsobem a to ve prospěch postižených a i v jejich neprospěch.

V současnosti se bohužel setkávám především s posouzením, které zhodnocuje vyšší soběstačnost člověka, než jak soběstačný skutečně je.

Do výsledného posouzení nám vstupuje sociální šetření, lékařský nález ošetřujícího lékaře a celkové zhodnocení obou podkladů posudkovým lékařem. K pochybení tedy může dojít hned na třech úrovních a je potřeba odhalit, kde došlo ke špatnému posouzení zdravotního postižení. Podklady získáte ve spise na Úřadu práce a na Posudkovém lékařství.

U dětí s PAS je zásadní, že nejde o chorobu, kterou léčíte. Děti tedy navštěvují lékaře minimálně a většina omezení, které děti mívají, jsou sociálního charakteru, což se velmi špatně posudkovému lékaři hodnotí.

Pro přiznání není podstatné, zda je člověk postižený – tedy zda je mu uznána nějaká diagnóza, ale zda zvládá životní potřeby: mobilita, orientace, komunikace, stravování, oblékání a obouvání, tělesná hygiena, výkon fyziologické potřeby, péče o zdraví, osobní aktivity, péče o domácnost (u dětí se tato poslední životní potřeba nezkoumá). Děti, o kterých se zmiňujete, často mívají nedostatečnost pouze v sociálních dovednostech a komunikaci, což zásadně může ovlivňovat i jiné oblasti. Pokud tedy není postižení v širším spektru, tak opravdu může k odebírání příspěvku dojít.

Domnívám se ale, že by u dětí mohla být shledána nedostatečnost v komunikaci, péči o zdraví a jsou zde omezeny i osobní aktivity a tedy by měl vznikat nárok alespoň na I. stupeň příspěvku na péči. Bohužel ale toto vše určuje svým posudkem právě lékař posudkové služby.

Z tohoto důvodu je potřeba získat lékařské zprávy, které hovoří i o sociálních dovednostech a také o jejich nezvládání. V případě, že budou dávky autistickým dětem i nadále plošně odebírány (jak se děje dosud) je nutné bojovat a nenechat se odradit. Je potřeba se připravit a podávat odvolání a případně přistoupit i k žalobě. S tímto jsme schopni pomoci bezplatně v Národní radě osob se zdravotním postižením.

  • 2. Pokud nejsme spokojeni s postupem šetření sociální pracovnice u nás doma, co nám poradíte?

Pokud se Vám nelíbí jednání pracovnice při sociálním šetření nebo závěry samotného sociálního šetření, je potřeba reagovat ještě, než je osobní návštěva ukončena. V závěru šetření máte oprávnění nechat si předložit dokument, který pracovnice sepsala.

K tomuto dokumentu můžete mít připomínky. Doporučuji v rámci jednání trvat na zaznamenání vašeho prohlášení. Buď v tiskopise pracovnice, nebo jako samostatný protokol o ústním jednání, který by měla být pracovnice schopna s vámi sepsat (na vaši žádost). Pokud není, sepište argumenty a pošlete je na úřad poštou a vždy žádejte vyrozumění, jak byla celá věc vyřízena.

Záznam ze sociálního šetření je dokument, který se stane součástí spisu, můžete si jej v přítomnosti pracovnice nebo později na úřadu i ofotit (např. na mobil), abyste měli informace podstatné pro kvalitnější řešení vašeho problému.

Pokud vám celkově nevyhovují závěry sociálního šetření, máte kdykoliv během řízení právo podávat námitky a žádat doplnění dokazování. Je také možné vyjádřit stížností připomínky k chování pracovnice, a nebo žádat provedení či doplnění šetření.

Postup ale reguluje Úřad práce a nemusí vám vyhovět, což ale musí písemně zdůvodnit. Zdůvodnění lze napadnout již zmiňovaným odvolacím řízení, případně na danou skutečnost poukázat při žalobě (pokud již proběhlo odvolání).

  • 3. Vlastně stále není definitivně jasné, jak to je s S kartou. Máte aktuální informace?

Tady vás moc nepotěším. Již v minulosti bylo zamítnuto několik návrhů na zrušení sKarty či její zákonnou úpravu. V současnosti je ve schvalovacím řízení opět několik návrhů na úpravu. Jak při současné politické situaci dopadnou, nelze předjímat.

Pokud ale mohu problematiku shrnout – zákonná ustanovení vážící se k sKartě jsou stále stejná a přesto Úřad práce v počátku tvrdil, že je nutnost ji převzít; že lze dávky zastavit až odebrat; že je nutné ji využívat k platbám. Nic z toho zákon neurčoval a nic z toho ani nyní nemáte povinnost vykonat.

Proto je v celku jedno, zda tu sKarta je nebo není, pokud ji nebudete chtít přijmout. V případě, že ji přijmete, alespoň nedoporučujeme podepisovat souhlas s poskytnutím osobních údajů České spořitelně. Můžete třeba chtít sKartu využít jako kartu osoby zdravotně postižené, protože vám končí platnost té současné a další řízení může trvat dlouho (sKarta je v té chvíli platným dokladem).

Pokud byste náhodou chtěli využívat sKartu k platbám, rozhodně si alespoň dejte pozor na platby v obchodech z dávek, které jsou vázané. Např. přídavek na dítě je nutné využít ve prospěch dítěte, z příspěvku na péči zase můžete hradit pouze péči. Pokud uhradíte něco jiného, Česká spořitelna tyto informace sdělí ÚP a může s vámi být jednáno o „zneužití“ dávky (zjednodušeně řečeno).

  • 4. Slyšela jsem, že není od věci, aby si pečující rodič žádal o Informativní list důchodového pojištění. O co se jedná?

Slyšela jste dobře. Všeobecně doporučuji každému zodpovědnému rodiči (vlastně všem občanům), aby si jednou za čas požádali na Českou správu sociálního zabezpečení (Křížová 25, 225 08 Praha 5) o výpis dob pojištění. Tyto údaje se uvádí v informativním osobním listu důchodového pojištění, který obsahuje přehled dob důchodového pojištění, případně náhradních dob pojištění, uložených v evidenci ČSSZ (od roku 1986). Obsahuje i přehled vyměřovacích základů a vyloučených dob a 1x ročně jej lze žádat zdarma (doba vyřízení je pak až 90 dnů).

V listu se dozvíte, kdy a jak jste byli pojištěni a můžete zavčasu tyto doby doplnit, abyste případně měli šanci na spravedlivé započtení všech dob, které jste kdy odpracovali (pečovali, studovali apod.). Správné započtení doby (i výše výdělku) má potom vliv nejen na starobní důchod, ale bohužel můžete v budoucnu potřebovat i invalidní důchod a nebo dokonce pozůstalostní důchody. V případě takovýchto tragických událostí vaši příbuzní třeba nebudou vědět, kde doklady seženou (a také ani to, že je vůbec mají shánět). Doporučuji tedy být zodpovědný především sám za sebe J.

  • 5. Někteří rodiče by přesto rádi pracovali, ale je těžké najít ve svém oboru práci na poloviční úvazek. Je nějaká možnost např. rekvalifikace?

Rodiče mohou při péči o své dítě (nebo o kohokoliv jiného) pracovat. Jejich práce není omezena ničím jiným, než jejich schopnostmi a možnostmi. Mohou si vydělat neomezeně a také jejich úvazek může být dle jejich schopností.

Musí ale zajisti péči, kterou postižený potřebuje.

Pokud rodič pracovat chce, ale opravdu nemůže práci v oboru najít, je rozhodně řešením rozšíření jeho kvalifikace. Jednou možností je si rekvalifikaci, kurzy a další vzdělávání (např. studium) financovat sám. V takovém případě není rodič vůbec ničím limitován.

Je ale pochopitelné, že tyto opatření nejsou nejlevnější a tedy by rodič uvítal finanční výpomoc. Takovouto výpomoc může poskytnout Úřad práce na úseku zaměstnanosti, kde každý, kdo je v evidenci jako uchazeč (osoba bez jiného pracovního úvazku nebo nepodnikající či osoba s nekolidujícím zaměstnáním aj.) či zájemce o zaměstnání (osoba, která může pracovat, ale využívá část výhod z ÚP) má oprávnění žádat uhrazení nákladů na rekvalifikaci (až do 50 tis.).

Rodič (i jakákoliv jiná osoba) musí splňovat vstupní kvalifikační předpoklady pro daný rekvalifikační kurz (např. příslušný stupeň vzdělání, určité dovednosti, zdravotní způsobilost, věk, trestní bezúhonnost apod.).

Úřad práce určuje, zda je rekvalifikace potřebná a ověřuje, že dosavadní kvalifikace osoby neumožňuje získání vhodného pracovního místa (sleduje, že v oboru nejsou volná místa). Snahou úřadu práce je však primárně nalezení vhodné pracovní pozice bez rekvalifikace. Proto velmi záleží na přesvědčivosti osoby. Rekvalifikaci si může vybrat rodič (osoba) sám (z akreditovaných kurzů), ale ÚP rozhoduje, zda s rodičem uzavře dohodu o rekvalifikaci. Po ukončení rekvalifikace by měla být reálná šance získat zaměstnání (nebo začít podnikat).

Děkujeme za rozhovor a příště se můžete těšit na Alexandru Křovinovou - zakladatelku o.s. Modré srdce.

 

Eva Honková | 22. 06. 2013

zpět na kategorii Rozhovory

Diskuze

Re: 3. ROZHOVOR s Mgr. Radkou Pešlovou - vedoucí poradny NRZP ČR, regionální pracoviště pro Jihomoravský kraj Olga Nová | 27. 10. 17:51


Missing Paní Radko, regovala jsem na váš příspěvek, protože opravdu si nemyslím, že by dítě s PAS mělo dosahovat alespoň na 1stupeň PNP. šlo přesně o tuhle vámi napsanou větu... tedy by měl vznikat nárok alespoň na I. stupeň příspěvku na péči... Proč by měl vznikat alespoň, když je jasné, již ze zpráv a mnohdy i ze šetření, že to dítě nezvládá tak na 3-4 stupeň a to je ta realita. Ano, rozepisujete, že sociálno má dalekosáhlejší dopad a že by měl tedy vznikat nárok na onen 1 stupeň. Ten první stupeň rodičům nenahradí tu ušlou mzdu ze zaměstnáná, km jít nemohou. A opravdu je hodně málo auti dětí, kteří zvládají natolik, že se vejdou pouze do 1 stupně. To co tady píšete bohužel mnoho maminek slýchává právě od toho posudkového lékaře..

Re: 3. ROZHOVOR s Mgr. Radkou Pešlovou - vedoucí poradny NRZP ČR, regionální pracoviště pro Jihomoravský kraj Olga Nová | 27. 10. 17:43


Missing Barboro, právě proto jsem toho názoru, že by to dítě mělo mít nárok n vyšší stupeň PNP.

Re: 3. ROZHOVOR s Mgr. Radkou Pešlovou - vedoucí poradny NRZP ČR, regionální pracoviště pro Jihomoravský kraj Radka Pešlová | 24. 09. 22:39


Missing

Dobrý den,

jako autorka si dovolím odpovědět na vznesenou kritiku.

Ano, máte pravdu - nemám děti postižené a jsem za tuto skutečnost vděčná. Mám v rodině jiná postižení, ale pravděpodobně není třeba tím omlouvat moji odbornost nebo neodbornost.

A současně skláním hlavu před všemi, kteří nesou bříě postižení někoho v rodině - tedy i před Vámi.

 

Hájím práva rodičů, tak jak mi je vylíčí samotní rodiče (v mezích zákonných možností), ale abych mohla pomoci, musím popsat situaci. Bohužel ale pouze psaným textem může dojít k nepochopení.

 

Vaše děti mají problém se sociálnem, což je ale široký a všeobjímající pojem - cituji z výkladu pojmu sociální:

* týkající se lidské společnosti, společenský

* týkající se životních podmínek jednotlivce ve vztahu ke společnosti

Příspěvek na péči je o sociální neschopnosti člověka. Tedy neschopnosti lidsky se obstarat. A v žádném případě netvrdím, že tím nezvládá jen jednu životní potřebu. Naopak - podle individuálního posouzení docházíme k mnoha jiným nezvládnutým životním potřebám.

 

Samozřejmě ale ani tak nemusíte s mým vyjádřením souhlasit. Máte na to plné právo a já to respektuji. Omlouvám se, měla jsem jen potřebu malinko přiblížit slůvka, která mohla být nepochopena.

 

Pěkný večer

 

Radka

Re: 3. ROZHOVOR s Mgr. Radkou Pešlovou - vedoucí poradny NRZP ČR, regionální pracoviště pro Jihomoravský kraj Barbora Jeřábková | 07. 09. 17:37


Missing

Paní Nová, tuším, že se jedná o chlapce, který potřebuje pomoc asistentů, nicméně rodina tímto přišla o finance, ze kterých by mohla asistenty platit. Vzniká tedy docela vážný problém. Chlapec na první pohled vypadá normálně a schopně, je velmi inteligentní, ale když s ním chvíli jste, všimnete si, že bez pomoci by z něj bylo hrozně nešťastné dítě...

Re: 3. ROZHOVOR s Mgr. Radkou Pešlovou - vedoucí poradny NRZP ČR, regionální pracoviště pro Jihomoravský kraj Hanni Roppová | 03. 07. 18:06


Missing

Dobrý večer, nemohu než potvrdit a plně souhlasit se slovy paní Olgy.... Bohužel - snad se časem situace změní a erudice posudkových lékařů bude na vyšší úrovni :-( PNP pouze 1.stupne mnohdy dostanou děti s těžkou formou PAS, ktere jsou v podstatě nemohouci, diky totalni dezorientaci v našem světě, v naší řeči, vůbec .... V našem státě se bohužel prosazují jiné skupiny lidí, poněvadž si umí říci (resp. vyřvat a povyhrožovat)!!!  :-(

Re: 3. ROZHOVOR s Mgr. Radkou Pešlovou - vedoucí poradny NRZP ČR, regionální pracoviště pro Jihomoravský kraj Olga Nová | 23. 06. 20:01


Missing Evo, já souhlasím s tím, co je výše napsáno o postupu LPS, ale pak to co se uvádí o dětech s PAS, prostě je uvedeno špatně. Koresponduje to právě s tím názorem toho posudkáře. Jinak já nevím, proč by mělo být pro posudkáře těžké odhadnout, co to které dítě zvládá nebo ne, protože snad proto má k dispozici šetření od soc. pracovnice ne? No spousta posudkářů má také názor, že AS nedosahuje na PNP, nebo aspoň na 1 stupeň. S tím ale jako matka dítěte s AS nemohu souhlasit. A pokud se v rozhovoru píše o konkrétním případu, tak by to tam mělo být uvedeno, protože je to celkem vyjímka, že jde o dítě, které by mělo dosáhnout aspoň na 1 stupeň. Vetšinou jsou ty děti na tom hůř.

Re: 3. ROZHOVOR s Mgr. Radkou Pešlovou - vedoucí poradny NRZP ČR, regionální pracoviště pro Jihomoravský kraj Eva Honková | 23. 06. 11:37


Edream

Pro paní Novou: Vůbec nemám dojem,že paní Pešlová moralizuje.

Re: 3. ROZHOVOR s Mgr. Radkou Pešlovou - vedoucí poradny NRZP ČR, regionální pracoviště pro Jihomoravský kraj Olga Nová | 23. 06. 10:44


Missing Strašně mě mrzí, když se někdo vyjádří k posuzování tímto způsobem. Myslím, že právě tohle také ubližuje a snižuje nárok na PNP. Vypadá to, že opět jde o názor někoho, kdo nemá s PAS žádné zkušenosti a takové dítě zřejmě nikdy neviděl. Není pravdou, že má dítě problém problém pouze v sociálnu. Už z názvu dg vyplývá, že se jedná o problém v komunikaci a orientaci. Co se týče komunikace tzn. domluva s okolím vrstevníky td, dále u těhdle dětí příjem léků, potravy...a hle máme další bod. Tyhle děti mají problém s hygienou, vadí jim doteky, stříhaní vlasů atd atd...Ladně jsem se dostala ke 2 bodu PNP. Proč mám dojem z rozhovoru, jako by jsme si měli něco vymýšlet aby jsme získaly 1 stupeň, když je to tak jasné. Stačí aby byla trochu lepší informovanost a lidé kteří nikdy neměli tu čest se o dítě starat aby nemoralizovali...